Lišák zprohýbaný / Jelenka poprehýbaná

Dentinum repandum (L. ex FR.) S. F. GRAY Syn.: Hydnum repandum L ex FR. Klobouk je bělavý, krémově až žlutě oranžový, suchý, tuhý, masitý, v mládí sklenutý, později rozložený, průměru od 30 do 150 mm (obvykle však menší), nepravidelně zprohýbaný a dosti křehký. Na spodu klobouku jsou nestejně dlouhé a křehké ostny, které sbíhají až na třen. Třen je krátký, bělejší než klobouk a většinou výstředně usazen. Bývá vysoký 20—70 mm a tlustý 5—20 mm. Dužninu má tento lišák křehkou, bělavou, příjemně vonící, s mírnou chutí, nečervivou, ale dosti tuhou. Výtrusy jsou velké 7—10 x 7—8 |i.m, téměř kulovité, hladké nebo jen slabě síťkované, bezbarvé. Výtrusný prach je bílý.
Roste hojně v lesích listnatých i jehličnatých od července do října, často spolu s liškou obecnou. Lišák zprohýbaný je dobrá jedlá užitková houba. Uplatní se hlavně ve směsích. Při použití v kuchyni pamatujeme, že jde o tuhou houbu, vyžadující delší tepelnou úpravu podle vhodného kuchařského předpisu. Zaměnit s jedovatou houbou ji nelze. Malé plodničky se velmi podobají lišce obecné (tab. 10) a na trhu k ní bývaly často přimíchávány. Někdy se snad může také zaměnit za lištičku pomerančovou I Hygrophoropsis aurantiaca (WULF. ex FR.) R. MAIRÉ/, která je však intenzivněji pomerančově zbarvená, má tenčí třen a především lupeny, nikoli ostny jako lišák. Jiné jméno je např. lošák bílý nebo lošák zprohýbaný. Někteří houbaři se zbytečně této houbě vyhýbají. Objevuje se i ryšavá forma zbarvená rezavě oranžově, která je stejně jedlá a dobrá. Některými autory je uznávána za samostatný druh (Dentinum rufescens). Lišáku zprohýbanému se lidově často říkalo bílá nebo nepravá liška, popřípadně podlišák.