Čirůvka májovka / Čírovnica májová

Calocybe gambosa (FR.) DONK. Syn.: Tricholoma gambosum (FR.) KUMM.
Klobouk má široký 50-120 mm, masitý, tuhý, hladký a holý, nejdříve zvonovitě klenutý, na okraji podvinutý, později plochý, bílý, bělavý, krémový až zažloutlý, ve stáří až hnědavý. Lupeny jsou dosti nízké (5—9 mm), husté, tenké, u třeně zoubkem připojené (vykrojené), zprvu bělavé, později krémové až nahnědlé. Třen je mohutný, spíše kratší (40—80 mm) a tlustý (15-40 mm), zpočátku trochu břichatý, později válcovitý, plný, hladký, bělavý až krémový, na spodu někdy nahnědlý. Dužnina je jemná, pevná a šťavnatá, s velmi příjemnou chutí a výrazně voní po čerstvé mouce. Výtrusy jsou velké 5-7 x 3—4,5 um, vejčité, hladké a bezbarvé. Výtrusný prach je bílý. Májovka roste již koncem dubna, ale nalézáme ji i v červnu, především však, jak naznačuje její jméno, v květnu. Vyskytuje se na travnatých místech, na loukách*: stráních, polních cestách, na okrajích lesů i v sadech. Většinou roste ve skupinách,'; pruzích a kruzích. Uvnitř lesa ji téměř nenajdeme. Je to dobrá jedlá tržní houba, která náleží k velmi oblíbeným druhům pro svou, příjemnou chuť, masitost a hlavně časný výskyt. V kuchyni ji lze použít všestranné do houbových pokrmů i ke konzervaci. Je výborná zejména v omáčkách (májovka ve smetanové omáčce) a pod maso. Možnost záměny není u májovky zcela vyloučená, a to s jedovatou vláknící začervenalou (Patouillardovou) (tab. 75), která je v mládí bílá nebo bělavá, ale dotekem nebo stářím se barví rumělkově červeně. Její lupeny jsou v dospělosti hnědé, nevoní moučně. Proto pozor na mladé plodnice této vlákníce, které mohou někdy růst již v květnu a u nichž je záměna možná! Jen těžko lze májovku zaměnit za jedlou závojenku podtrnku lEntoloma clypeatum (L. ex HOOK.) KUMM./ nebo snad za smrtelně jedovatou závojenku olovovou (tab. 76). Závojenka má masově růžové lupeny a mohutný baňatý třen, kdežto májovka má i v dospělosti bledé lupeny a válcovitý, i když někdy dosti tlustý třen. Májovka roste na jaře (duben až červen) a spíše na okrajích lesů v trávě a kravinách, kdežto závojenka olovová roste v létě (červenec až srpen) v teplejších polohách a ve světlých listnatých lesích, hlavně pod duby. Pověst o záměně májovky za závojenku olovovou vznikla asi tím, že závojence podtrnce se někde chybně, ale vytrvale říká májovka. Ovšem záměna závojenky podtrnky za závojenku olovovou je zcela možná, neboť obě houby se od sebe velmi obtížně rozlišují. (Většinou jen podle místa a doby růstu, popřípadě podle velikosti plodnic.)