Trsnatec lupenitý / Třsovnica lupeňovitá

V ČSN: trsnatec dubový Grifola frondnsa (DiCKS. ex FR.) S. F. Gray
Velmi zajímavá houba tvořící trsy složené z mnoha set klobouků. Trsy mají hmotnost někdy i přes 30 kg a tvoří velkou „hlávku", někdy širokou až 600 mm. Základní mohutný třen, vyrůstající obyčejně na dubovém kmeni, se mnohonásobně větví a končí jednostrannými, lopatkovitými, polokruhovitými, našedlými či hnědavými kloboučky, připomínajícími lupeny nebo lopatky. Trubky jsou nízké (1-3 mm), na třen sbíhavé, bílé, s velmi jemnými a drobnými ústími. Dužnina je bílá, příjemně vonící a chutnající, tuhá, nečervivějící. Výtrusy jsou velké 5-7-x 3,5-4,5 |j.m, vejčité, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je bílý.
Trsnatec lupenitý se vyskytuje ve vlhkých listnatých lesích koncem léta a na podzim, ale celkem výjimečně. Roste většinou na dubu.
Trsnatec lupenitý je jedlý, ale ze tří dále jmenovaných, trsnatým vzrůstem si podobných hub nejtužší, a proto pro kuchyňské uprotřebení méně ceněný. Přesto je v kuchyni vítán. Snadno se přepravuje a uchovává. Plodnice jsou mohutné, složené z velkého počtu větví a větviček, které při pohledu shora tvoří soustředné kruhy. Nedá se zaměnit za jedovatou houbu. Podobá se jedlému kotrči kadeřavému (tab. 7) nebo choroši oříši (tab. 16), jehož trsy jsou utvořeny z drobných, kulatých, různě zprohýbaných kloboučků. Všechny tyto trsnaté, vzrůstem si podobné houby jsou chutné, zejména jejich mladé plodnice. Dá se z nich dobře připravit „dršťková" polévka téměř nerozeznatelná od pravé. Vzhledem ke svému hostiteli dubu se též jmenoval choroš dubovník nebo také choroš dubový.