Poznámky 2

Jak české, tak latinské názvy jsou uvedeny převážně podle publikace Veselý, Kotlaba, Pouzar: Přehled československých hub, 1972. Tam, kde se tyto názvy neshodují s názvy použitými v seznamu tržních hub, jsou latinská jména použitá v ČSN uvedená jako první synonymum a rovněž při rozlišnosti českých názvů se upozorňuje na tuto okolnost. Slovenské názvy jsou převážně převzaty z publikace Dermek: Poznávajme huby, 1974.
V úvodní textové části je několik kapitol, o nichž soudíme, že je praktičtí houbaři potřebují (popřípadě i pro zkoušky) nebo že jsou pro mnohé čtenáře zajímavé.
O životě hub, podmínkách jejich růstu, šíření, systematickém zařazení a podobně uvádíme jen nejzákladnější informace. Bude-li mít někdo hlubší zájem o tuto stráň-

ku mykologie, musí se obrátit na obsáhlejší odbornou literaturu. Ovšem každý hou- i bař by si měl důkladně přečíst kapitolu o botanických znacích hub a seznámit se se základními pojmy používanými v popisech hub. Bez těchto znalostí totiž nelze dost dobře poznávat a určovat houby podle vnějších morfologických znaků.
Pro praktické houbaře je rovněž důležitá kapitola o sběru, výkupu, prodeji a zpracování hub. Každý houbař musí vědět, jak houby sbírat, přenášet, popř. přechodně uložit, než je zpracuje na chutné pokrmy nebo než je zakonzervuje pro zimní období. K tomu je zde stať o způsobech konzervace hub, především v domácnosti. Každý houbař by si měl přečíst kapitolu o nebezpečí, které je ukryto v jedovatých houbách, a o zásadách první pomoci při otravách houbami.
Musíme ještě upozornit, že srovná-li čtenář nalezenou houbu s obrázkem, neznamená to, že ji určil a nezmýlil se. K tomu musí pečlivě srovnat všechny poznávací znaky uvedené v popisu s odpovídajícími znaky nalezené houby, popřípadě si je ještě ověřit podle obrázku. Někdy při rozeznávání hub pomůže vůně a chuť (u holubi-nek, nikoliv u muchomůrek) nebo doba a místo růstu.
Nemyslete si, že určování hub je snadné. Zpočátku si je ověřte na známých nebo zcela běžných houbách a později zkuste určit i jiné nalezené druhy. Neberte si mnoho nových druhů najednou. Určujte jen celé (vyjmuté z půdy i s bází třené) a dobře vyvinuté plodnice. Pamatujte, že v této příručce je pouze výběr druhů hub (i když nejznámějších) a že pravděpodobně najdete i jiné druhy, které zde nejsou zobrazeny. V tom případě vám pomohou houbařské kroužky a poradny, popř. jiné houbařské příručky. Budete-li však znát všechny druhy uvedené v této knížce a dokážete-li je popsat, můžete získat úřední „Osvědčení ze základních znalostí hub", a tím i oprávnění k prodeji hub nebo jen důkaz pro sebe a své známé, že houby opravdu znáte.
Houby, které sami nedokážete určit nebo u nichž si nejste jisti správností svého určení, můžete zaslat jako vzorek bez ceny do Ústřední houbařské poradny Československé mykologické společnosti v Praze (Praha 1, Karmelitská 14, PSČ 118 00). Odpověď dostanete na přiloženém korespondenčním lístku. Další houbařské poradny jsou např. v Hradci Králové, ve Svitavách a při muzeích v Čes. Budějovicích, v Brně a v Bratislavě. Houby vám mohou rovněž určit v nejbližším mykologickém kroužku, jehož adresu získáte ve výše uvedené poradně v Praze.