Otravy postihující játra

Podle hlavního původce, muchomůrky zelené {Amanita phalloides), nazýváme někdy tyto otravy faloidními. Dále jsou to albín muchomůrky zelené, správně nazývaný muchomůrka zelená, odrůda bílá (Amanita phalloides var. alba), a dva další bílé druhy, a to muchomůrka jarní, vyskytující se jen v nejteplejších oblastech našeho státu a muchomůrka jízlivá (Amanita virosa). Tytéž jedovaté látky jako v těchto muchomůrkách byly nalezeny i v plodnicích některých drobnějších bedel, např. v bedle chřapáčové (Lepiota helveola) a v dalších 12 zkoumaných druzích. Jde většinou o malé nebo velmi malé bedly s tóny červenými, oranžovými apod., které u nás rostou hlavně v listnatých lesích na vápencových půdách. Nověji byly účinné látky faloidních muchomůrek zjištěny i v čepičatce jehličkové (Galerina marginata) z Francie a podezřelé jsou i další druhy čepičatek. Otrava faloidními látkami se objevuje dosti pozdě po požití hub, za 6, zpravidla za 10, ale i za 24 i více hodin. Současně se dostavují průjmy a zvracení, které trvají dva dny a dvě noci. Potom nastane zdánlivá úleva, nemocný je velmi malátný a ponenáhlu se vyvíjí žloutenka. Z dráždění mozku se pomalu rozvine bezvědomí (koma) a otrávený umírá obyčejně pátý den otravy na nedostatečnou činnost jater. Poškození ledvin se dnes předchází včasnou náhradou ztracených tekutin a minerálů.