Houby a houbičky

Wednesday, November 30, 2005

Klobouk

3. TYPY KLOBOUKU
a - kulovitý, b - polokulovitý, c - vejčitý, d - válcovitý, e - kuželovttýrf — ivoncovitý, g - nálevkovitý, h - plochý, i - klenutý.
Barva klobouku bývá velmi rozmanitá. Mnohé houby přímo hýří barvami, především holubinky, čirůvky, muchomůrky i některé hřiby. Často jedna barva přechází do druhé a mění se během růstu plodnic ve zcela jemných odstínech, Pro mnohé druhy je barva klobouku velmi charakteristická, u jiných proměnlivá, často podle podmínek místa růstu, průběhu počasí atd. Například u některých holubinek mají plodnice stejného druhu různě zbarvené klobouky.
Trubky (rourky) hřibovitých hub jsou buď krátké (nízké) nebo dlouhé (vysoké), od dužniny klobouku snadno oddělitelné nebo neoddělitelné, přirostlé k třeni, vykrojené, volné, ven vyklenuté, na třen sbíhavé (hřib dutonohý) apoil. Výlka tru-

4. CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KLOBOUKU
a - klobouk s ostrým hrbolem a hladkým okrajem, b - klobouk s tupým vrcholem a rýhovaným
okrajem, c - klobouk vmáčklý se zvlněným okrajem, typ hymenoforu, d - trubky, e -lupeny,
f - ostny; okraj klobouku: g - rovný (ostrý), h - podvinutý, i - tupý (zaoblený); umístění třené:
j - středové (centrální), k - mimostředové (excentrické), 1 - postranní (laterální).
bek (obr. 5) je u některých druhů důležitá a uvádí se také v milimetrech. Barva trubek je rovněž důležitým znakem; zjišťujeme ji na překrojené plodnici. U mnohých druhů se na vzduchu vlivem oxidace mění (modrá, zelená apod.). U mladých hub bývá bílá, bělavá, hnědavá, žlutavá, žlutozelená nebo žlutohnědá

0 Comments:

Post a Comment

<< Home