Houby a houbičky

Wednesday, August 30, 2006

Nepravidelné otravy II

Dále dobře víme, že i václavka obecná (Armillariella melleá) působí někdy otravu se zvracením i průjmy, ale nevíme zatím dobře proč. Jednou z možných příčin je termolabilní látka v nedokonale tepelně upravených houbách, jindy je možné uvažovat o různých druzích rodu václavka, a tedy o druzích jedlých a jedovatých. Občas se vyskytnou otravy po požití některých čirůvek. Z hnědých druhů čirůvek je spolehlivě jedlá čirůvka topolová (Tricholomapopulinum). Některé druhy z příbuzenstva čirůvky bělohnědé (T.albo-brunneum) jsou jedovaté, hlavně čirůvka masitá (T. pessundatum). Ze žlutých a zelených čirůvek působí obtíže čirůvka příbuzná (T. sejunctum), hlavně druh či varieta rostoucí v borech, dále svítiplynem páchnoucí čirůvka sírožlutá (T. sulphu-reum) a čirůvka sálající (T. aestuans). Všechny tyto druhy se někdy zaměňují za čirůvku havelku (T. portentosum). Ze šedých druhů je stabilně jedovatá čirůvka tygrovaná (T. pardinum), zaměňovaná v některých krajinách za čirůvku zemní (T. terreum). Naštěstí je dosti vzácná, roste hlavně na vápencích v horách pod jedlemi, méně pod buky. Za havelku bývají považovány mírně jedovaté druhy čirůvka žíhaná (T. virgatum) z jehličin a čirůvka buková (T. sciodes) z bučin. Z bílých druhů jsou slabě jedovaté páchnoucí druhy čirůvka smrdutá (T. lascivum) a čirůvka bílá (T. album) rostoucí pod břízami. Do této kategorie patří i již zmíněná hlíva olivová (Omphalotus olearius), působící záměnou za lišky otravy hlavně v jižních zemích. Otrava po požití této houby byla již zaznamenána i na Slovensku. Mnoho otrav není dobře objasněno, i když případy jsou opakovaně v tisku zaznamenány. Tak muchomůrka citrónová (Amanita citrina) i muchomůrka porfyrová (A porphyria) obsahují bufotenin, ropuší jed, a někdy působí obtíže. Stejně tak některé formy či variety muchomůrky slámožluté (A. gemmata). Nechybějí zprávy o strmělce skvrnité (Clitocybe gilva) a o starších, nadměrně vonných plodnicích bělolanýže obecného (Choiromyces venosus). Někteří lidé nesnášejí dobře strmělku mlženku (Clitocybe nebularis) jak pro její pach, tak snad pro změny působené stářím plodnic nebo v ní obsaženými látkami s trojnou vazbou.

Monday, August 07, 2006

Nepravidelné otravy

Jsou způsobeny mnoha druhy a jsou častým předmětem dohadů houbařů o jedlosti či jedovatosti některých hub. Jedni mají zkušenosti dobré, jiní špatné, a tak v naší mykologické a houbařské literatuře je doloženo mnoho zpráv o nesnášenlivosti různých druhů. U některých se však tyto zprávy objevují tak často, že se nad nimi musíme zamýšlet a rozvažovat, zda ten který druh můžeme odpovědně doporučit k jídlu či nikoli. Za jedlou houbu asi můžeme označit jen takový druh, který upraven sám o sobě, tedy bez jiných druhů, v množství odpovídajícím syrovému masu (150— : 200 g) je více lidmi konzumován bez nejmenších znájnek nesnášenlivosti. Nestačí tedy jen ochutnat kousek houby, a v případě, že se nic nestane, prohlásit ji za jedlou;} Rozpaky působí palčivé druhy holubinek (Russula) a ryzců (Lactarius). Víme, že varem mizí palčivá látka z mnoha druhů a že některé ryzce, např. ryzec peprný (Lactarius piperatus), jsou po tepelné úpravě jedlé. Naproti tomu i dobře opečená holubinka vrhavka (Russula emetica) způsobila otravu. Jiné druhy palčivých holubiek byly požívány naložené v octě (po slití vody z vaření) beze škod na zdraví. Pestřce (Scleroderma) jsou asi jedlé jen v mladém stavu s bílým těřichem. Uvnitř tmavě černé působí uvařené zvracení a připravené na tuku na pánvičce dokonce stav dosti vážný. Měly by se proto jíst jen jako koření (několik plátků) nebo raději roztlučené na prášek a přidané na špičce nože.

Saturday, August 05, 2006

Pravidelné otravy způsobené látkami termolabilními

Působí je především většina syrových hub obsahujících jedy, jejichž klasickým představitelem je termolabilní látka v hřibu satanu (Boletus satanáš). Maličký kousek požité syrové houby způsobí neztišitelné zvracení trvající celou noc. Jedovaté za syrová jsou i plodnice katmanky pošvaté (Amanita vaginata). Obě houby jsou po dokonalé tepelné úpravě jedlé. Podobný jed jako v satanu je obsažen i v hřibu nachovém, méně v koloději a v jiných barevných hřibech.

Pravidelné otravy způsobené látkami termostabilními
Značně nebezpečnější jsou otravy vyvolané toxiny termostabilními. Jejich představitelem je jed v závojence olovové (Entoloma sinuatum) zaměňované za mladé hříbečky nebo za strmělku mlženku (Clitocybe nebularis). Podobné látky mají i další závojenky, např. závojenka vmáčklá (Entoloma rhodopolium), závojenka zápasná (E nidorosum) aj. Prudké jarní otravy s vyčerpávajícími průjmy působí zvonovka jarní (Nolanea věrna) zaměněná za špičku trávní. Větší množství požitého ryzce hnědého (Lactarius helvus) vede k dosti značnému zvracení, příznaky otravy působí i pozření většího množství ryzce dubového (Lactarius quietus) nebo penízovky vře-tenonohé (Collybia fusipes). Známé jsou obtíže po jídle připraveném ze žampionu zápasného (Agaricus xanthodermus), zejména z plodnic sbíraných v parcích a v zahradách, a z drobného žampionu perličkového (Agaricus placomyces).

Wednesday, August 02, 2006

Otravy zažívacího ústrojí

Známe mnoho druhů hub, které obsahují látky dráždící některý oddíl zažívacího ústrojí. Jednou sliznici žaludku (zvracení), po druhé sliznici tlustého a tenkého střeva (průjmy). Většina těchto účinných látek není známá, víme však, že některé z nich jsou termolabilní a ničí se teplem, jiné termostabilní a jedovaté i po dokonalé tepelné úpravě. Kvalitativní i kvantitativní rozdíly v obsahu těchto dosud neznámých toxinů vedou někdy k tomu, že otravy se slabšími projevy nebývají ani za otravy pokládány. Na druhé straně však známe druhy hub, které působí otravy již po požití malého množství. Z těchto hledisek můžeme proto otravy zasahující zažívací ústrojí rozdělit na pravidelné a nepravidelné.